Šárko, na úvod si pojďme říct, jak moc je zásadní ve věku 3-6 let dbát na výživu dětí, na to co jí. Nestačí, že ‚‚jen‘‘ jedí dost?

Množství jídla je samozřejmě jeden faktor, nicméně kvalita si zaslouží nemenší pozornost. Všechny kalorie prostě nejsou stejné a není jedno, jestli objem kalorií přikráčí z hranolek nebo z kuřete s bramborovou kaší. Jedna věc je, že vysoce průmyslově zpracované potraviny bývají chudé na mikronutrienty – vitamíny, minerální látky či stopové prvky, které jsou pro správný růst a vývoj organismu naprosto klíčové. Navíc v dětství dochází k budování stravovacích návyků a na co si dítě v útlém věku navykne, z toho potom bude těžit celý život.

Jak by tedy měla všeobecně vypadat ideální skladba jídelníčku předškoláka?

Jídelníček by měl být pestrý a rozmanitý, protože čím více různých potravin v jídelníčku má, tím větší je pravděpodobnost, že se pokryje celé spektrum živin a v jídelníčku nebude nic chybět. Zároveň když dítě vyzkouší širokou škálu potravin, nejspíše nebude mít problém s jejich konzumací v pozdějším věku. Tím pádem již od dětství je na místě zařazovat do jídelníčku pravidelně ovoce, zeleninu, ryby či luštěniny – ideálně v nějaké atraktivnější podobě než je čočka na kyselo.

S jakými nejčastějšími výživovými chybami se u dětí v tomto věku setkáváte?

Z hlediska zdravého vztahu k jídlu vnímám největší potíž v tom, že je jídlo častokrát používáno jako nástroj tišení či odměny. Když se bude například pláč (při poranění, pádu..) řešit ‚‚bolestným‘‘, může to vést k tomu, že se jedinec bude v pozdějším věku přejídat a jakoukoliv svoji psychickou či fyzickou nepohodu řešit jídlem. To platí i o jídle jako odměně, děti lze ocenit i jinak než sladkostmi a lízátky.

Jak se mění energetické a nutriční potřeby dítěte mezi 3. a 6. rokem?

Mění se především množství zkonzumovaného jídla, kdy si rostoucí organismus samozřejmě žádá o něco více. Ale poměr makroživin se nijak zásadně nemění. Apetit se může výrazně zvýšit okolo 5. roku, kdy děti obvykle vyrostou o něco více. Zároveň nutno podotknout, že nároky se budou lišit i s ohledem na fyzickou aktivitu, takže pokud se například dítě začne věnovat nějakému sportu, je nutno zajistit adekvátní přísun energie.

Pojďme se podívat trochu blíže do prostředí školek. Jaký vliv mají školky na stravovací návyky dětí?

Velmi velký. Přece jen dítě tráví ve školce většinu svého aktivního času během dne a zpravidla 3 z 5 jídel baští právě tam. Co bohužel vnímám ve své praxi intenzivně jsou právě určité bloky vypěstované v tomto věku. Kdy například méně populární jídla byla servírována ve velmi neatraktivní formě (například ta výše zmiňovaná čočka, rybí filé nebo koprová omáčka) a děti častokrát bývaly do jídla nuceny, setkala jsem se dokonce s případy, kdy bylo použito i ponižování či dokonce násilí. To pochopitelně vede v lepším případě k naprostému odporu k dané skupině potravin, v horším dokonce k poruchám příjmu potravy.

Co byste školkám doporučila vy, aby podpořili zdravé stravování u dětí?

V první řadě příjemné a nestresující prostředí pro konzumaci jídla. Povídání si o potravinách, aby děti věděly, jak mohou našemu tělu prospět. Myslím si, že by byla fajn diskuze s personálem v kuchyni a promyšlení nějakých nových receptů či forem, které by pro děti mohly být zábavné a atraktivní. Děti většinou milují barevné jídlo, které působí hravě. Z mého pohledu by měly mít děti k dispozici zeleninu a občas i ovoce v průběhu celého dne, aby vnímaly, že ovoce a zelenina jsou nezbytnou součástí zdravého jídelníčku.

A co byste jako první doporučila rodičům, když chtějí podpořit vztah dětí ke zdravému stravování?

Velmi dobře funguje, když rodiče zapojí děti do přípravy jídel. Ať už se jedná o zalévání bylinek, pěstování rajčat, míchání omáčky nebo pokládání šunky na obložený chléb. Zároveň je důležité dodržovat zásady zdravého stravování s dětmi, protože jinak to, že dostaly salátek mezitím, kdy rodič jí pizzu, vnímají spíše jako trest. Je důležité se o výživě bavit, pátrat po původu surovin, nedémonizovat jednotlivé potraviny a hovořit hezky o svém těle.

A v neposlední řadě se pojďme ještě podívat na padoucha dětské stravy – cukr. Patří do školek? Patří k oslavám narozenin a jako odměna?

Za mě čím později si děti začnou na cukr zvykat, tím lépe. Doporučila bych zařazovat neochucené mléčné výrobky, neslazené nápoje a nějaké sladkosti by se měly v jídelníčku objevovat spíše výjimečně. Rozhodně není na místě je úplně zakazovat, děti by mohly mít tendenci se jimi potom například na rodinných oslavách či u kamarádů přejídat. Ale zařazovat je až po jídle a opravdu v malých množstvích. Jako odměnu lze klidně použít nějakou magnetku, samolepku či podomácku vyrobenou medaili, dítě z ní bude mít stejnou radost a pro jeho zdraví to bude rozhodně prospěšnější.

Závěrem bych se ráda zeptala na obsah, který společně plánujeme do nového Notýsku pro školní rok 2025/26. Na co se zapojené školky, děti a rodiny mohou těšit? Co pro ně v Notýsku chystáte?

V Notýsku budou atraktivně pojaté zásady zdravého stravování, kdy se děti budou učit zařazovat do jídelníčku jednotlivé skupiny potravin tak, aby byl jídelníček vyvážený. Nemenší pozornost bude věnována i tomu, odkud potraviny přicházejí a take důležitým vitamínům a minerálním látkám, které by v jídelníčku neměly chybět.

Chtěli byste i vašim dětem dopřát vzdělávání, které postaví silné a sebevědomé základy na celý život? Objednávky Notýsku 2025/26 pro školky jsou již spuštěny, více informací najdete tady! S Notýskem každé dítě získá portfoliové desky, ve kterých bude mít všechny potřebné metodické podklady, které s ním můžete projít ve školce i rodiče doma.